UDI Group, která má kořeny v České republice, se na evropském developerském trhu pohybuje již 30 let. Za tuto dobu připravila a postavila více než 100 developerských projektů převážně bytů v krajských městech České republiky, ale také kanceláří, logistiky a obchodních center.
Skupina má oproti lokální konkurenci velkou výhodu v tom, že podniká na různých trzích jak geograficky, tak pokud jde o zaměření. Možné negativní dopady v jednom segmentu nebo v jedné zemi díky tomu může vykrýt jinde. To se velmi osvědčilo v době pandemie.
V České republice, která je domovským trhem, skupina připravuje především velké bytové a kancelářské projekty a provozuje obchodní centrum Lužiny, v jehož kancelářské části také sídlí. Státu a obcím, které řeší krizi dostupného bydlení, UDI Group nabízí pomoc v podobě výstavby segmentového bytového domu na pozemcích v jejich vlastnictví za velmi výhodných podmínek.
V hlavním městě Polska, kde aktuálně UDI Group staví velký bytový soubor s téměř tisícovkou bytů, vidí skupina velký potenciál. Jde o velmi transparentní a otevřený trh se silnou konkurencí a podmínkami velmi podobnými západní Evropě. Hledá zde proto další příležitosti a zaměřujeme se hlavně na bytovou výstavbu ve velkých projektech.
Srbsko je aktuálně po České republice druhým největším trhem, kde UDI Group chystá a realizuje hned několik bytových projektů a připravuje také kanceláře a logistiku. Projektuje zde také svůj vůbec největší projekt Duga s 3000 bytů a téměř 80.000 m2 kanceláří.
Maďarsko je také velmi zajímavý trh, kde firma staví kanceláře i byty a hledá další příležitosti ve všech segmentech včetně logistiky. Skupina UDI Group se navíc velmi aktivně ohlíží po dalších příležitostech nejen na současných trzích, ale také v dalších zemích EU, a dokonce i mimo Evropu. Velkou výhodou jsou v tomto směru zkušenosti odborníků skupiny z řady trhů včetně západní Evropy, Velké Británie nebo USA.
Stavební inženýr od roku 1992 pracoval v otcově stavební firmě Mera, kterou později převzal. Stavěl byty v regionech – v Prostějově, Olomouci, Brně, Pardubicích nebo Hradci Králové. Později zahájil projekty v Praze, kde vybudoval například obchodní centra Luka a Lužiny. Poslední tři roky se jeho skupina UDI Group kromě Prahy soustředí také na projekty v dalších hlavních městech středoevropských zemí, v Budapešti, Varšavě nebo Bělehradě. Staví bytové, kancelářské areály a věnuje se i průmyslovému developmentu.
2021
Zahájení výstavby projektu Logistické centrum Přehýšov na D5
2021
Zahájení výstavby projektu Sázava Logistics Park na D1.
2020
Zahájení výstavby projektu Classic Ursus ve Varšavě.
2019
Rozšíření společnosti do Maďarska. Nákup pozemku v Budapešti.
2018
Vstup na burzu cenný papírů přes START IPO organizované BCPP.
2018
Dokončení projektů Bytový dům Triangl, Jeremiášova a U Starého mlýna, Uhříněves
2017
Rok zahraniční expanze. Založení dceřiných firem v srbském Bělehradě a polské Varšavě
2016
Zahájení výstavby projektu Bytový dům Triangl, Jeremiášova a U Starého mlýna, Uhříněves
2012
Akvizice pozemku včetně starších objektů občanské vybavenosti na sídlišti Lužiny v Praze 13 Stodůlky. Objekty konvertovala v moderní nákupní středisko s kancelářemi a parkováním s názvem OC Lužiny.
2007
Posun developerských aktivit do komerčního developmentu. Realizace projektu nákupního centra Luka I. v lokalitě Praha 13
2007
Změna názvu na Urban Developers and Investors (UDI)
2003
Firma dosáhla objem 3.000 postavených bytů
1996
První developerský projekt - dva bytové domy v lokalitě Prostějov – Krasice
1996
Převzetí firmy synem Ing. Radkem Menšíkem
1991
Založení stavební firmy Mera panem Ladislavem Menšíkem
Český developer postaví v Bělehradu téměř 500 bytů za 1,6 miliardy korun
Developer UDI GROUP staví pro logistického operátora WEDO nový superhub na D1
Český developer staví ve Varšavě téměř 1000 bytů za 2,5 miliardy korun
UDI Group tuto svou nabídku vnímá jako příspěvek ke své společenské odpovědnosti. „Poskytnutí našeho mnohaletého know-how pro vyřešení krize bydlení považuji za mnohem přínosnější, než je například klasická finanční podpora vybraných projektů. Věříme, že nabídkou výstavby městských nebo státních bytů za dostupné ceny pomůžeme rozpohybovat trh s dostupným bydlením pro potřebné,“ řekl majitel UDI Group Radek Menšík.
Nabízíme připravený volně přístupný a šiřitelný vzorový projekt pro výstavbu dostupného bydlení. Segmentový bytový dům s volitelným počtem bytových jednotek mohou k výstavbě využít vlastníci pozemků z řad veřejných institucí. UDI Group tento projekt před časem postavila v Praze – Stodůlkách. Prošel tedy procesem povolování a jeho případné další projednávání stavebními úřady v jiném místě by tak již mělo být snazší a výrazně rychlejší.
UDI Group garantuje výstavbu u tohoto segmentového bytového domu na pozemcích veřejných subjektů (města, městské části, státu) za cenu 38.000 Kč za m2 čisté podlažní plochy. Jde v podstatě o třetinové ceny oproti dnes běžným na trhu.
Piráti v Praze ukazují, jak by mohla vypadat celostátní politika pod jejich vedením. A není to pěkná podívaná. Na vývoji posledních tří let debat a sporů o ochranu podzemního vodního zdroje na Smíchově ukážeme, jak Pirátská strana ve veřejných funkcích postupuje. To, co Piráti vyčítali Babišovi, sami dělají v nepřeberné míře. Politikaření, klientelismus a lobbismus. Tak vypadá vedení města pod hlavičkou Pirátů, a to by nás nejspíše čekalo v daleko větším měřítku v případě jejich výraznějšího úspěchu v parlamentních volbách.
Ale co čekat od strany, která si pirátství dá do svého názvu? Pokud někteří zvláště mladí voliči doufají, že Piráti ve vládě budou bohatým nadnárodním společnostem brát a chudým hlavně mladým rodinám dávat, tak si spletli film. Tady nejde o Robina Hooda ani Jánošíka. Piráti vždycky brali všem a dávali jen sobě!
Příkladem, na kterém je to jednoznačně vidět, je několikaletý spor společnosti CWI Smíchov s vedením Prahy o možnost stavět na pozemcích naproti Smíchovského nádraží. Na pozemcích, pod nimiž se částečně nachází vodní dílo za miliardu, jehož účelem je zajistit vodu pro ochranný systém metra v případě války.
„Už pět let usilujeme o výstavbu našeho projektu. Všem požadavkům ať již relevantním nebo zcela nesmyslným jsme vyhověli. Přístup města k nám, jako investorovi, je však rok od roku horší. Předchozí vedení radnice hledalo cesty, jak spory ohledně podzemního vodního díla vyřešit, po nástupu Pirátů však jednání skončila a převládl klientelismus, protiprávní jednání, nátlak a vydírání. A co je cílem? Snaha potrestat nás za to, že otevřeně kritizujeme radu města, vedení městské části a některé další správní orgány, které nefungují tak, jak mají,“ řekl Radek Menšík, majitel skupiny UDI Group, do které spadá i CWI Smíchov. Společnosti CWI Smíchov nejde o nic většího ani menšího než o dodržování zákona, nezaujatý výkon státní správy a fér hru. To je ale na rebely stojící z principu mimo zákon asi příliš složité...
Otevřenost. Transparentnost. To jsou dlouhodobě hlavní volební taháky Pirátské strany. Jejich cílem je prý stejně otevřené rozhodování veřejné správy, jaké mají oni sami uvnitř své strany. Jenom pro připomenutí: aktuálně víc než 1100 členů Pirátů nepovinně hlasuje přes internet o všech důležitých otázkách, včetně osudu směřování naší země. Tisícovka vyvolených buď klikne nebo taky ne a je hotovo. V Praze Piráti ukazují, jak vzdálená je realita od slibů.
Vezměme si tedy jako příklad stavební uzávěru na Smíchově. Naše skupina opakovaně žádala vedení města a osobně pirátského primátora Zdeňka Hřiba o odpovědi na dotazy ohledně záměrů města se strategickým vodním zdrojem v podzemí Smíchova. Čtyři roky totiž město vůči plánované výstavbě CWI Smíchov argumentuje tím, že je třeba ochránit podzemní vodní zdroj pitné vody až pro 600 tisíc Pražanů. Pokud takový vodní zdroj existuje, mělo by přeci být v zájmu města ho ochránit. Za poslední tři roky pod vedením Pirátů však město v ochraně tohoto zdroje neudělalo vůbec nic. A primátor? Mlčí. Na dotazy nechal svým jménem odpovědět svého náměstka Petra Hlaváčka, který se však logicky jen umně vyhnul podstatě.
Na co jsme se ptali vedení města a nedostali odpovědi?
Další základní kámen, na kterém stojí program Pirátů. Týká se však podle všeho jen rovnosti rasy, víry a pohlaví, nikoli však toho základního – rovného přístupu veřejné správy ke všem občanům i subjektům. Toho se totiž pod vedením Pirátů v Praze skutečně nedostává.
Příkladem může být přístup Rady města, která před časem vydala výjimku ze stavební uzávěry projektu Zlatý lihovar a dalším, které se nacházejí v budoucím 2. ochranném pásmu vodního zdroje na Smíchově. Projektu CWI Smíchov však výjimku odmítla vydat s odůvodněním, které nijak nekoresponduje s účelem uzávěry. V podstatě tedy s protizákonným odůvodněním. Padni, komu padni v případě vedení města evidentně neplatí. Jednomu soukromému investorovi měří evidentně jiným metrem než jinému.
Cílem uzávěry je totiž stabilizace území do doby, než bude připravena studie využití tohoto rozsáhlého území. Nutno podotknout že uzávěra existovala 19 let do letošního léta, kdy ji zrušil nový stavební zákon a za celou tu dobu nikdo nepodnikl žádné kroky k vytvoření toho urbanismu. Tedy nejen Piráti v posledních třech letech, co jsou u vesla. Musel tedy přijít až stát a zrušit všechny staré uzávěry šmahem, od Prahy bychom se toho asi nedočkali nikdy. Zdůvodnění Ministerstva pro místní rozvoj, které předložilo nový stavební zákon a všechny uzávěry starší 15 let zrušilo, je jen logické: Uzávěra nemá být trvalým řešením, tak dlouhé omezení vlastnictví je nepřípustné.
Vůči projektu společnosti CWI Smíchov přitom město uplatnilo celou řadu požadavků, jejímž cílem má být údajně ochrana podzemní vody. Společnost jim vyhověla, byť to znamenalo prodražení projektu v řádu více než 100 milionů korun. Projekt CWI Smíchov celý leží v budoucím 2. ochranném pásmu. V 1. ochranném pásmu, které je na malé části pozemku CWI Smíchov přímo nad vrty, se stavět nesmí a projekt CWI Smíchov s tím počítá. Ve stejném 2. ochranném pásmu leží nicméně také projekt Zlatý lihovar. Ten bez jakýchkoli požadavků na ochranu podzemní vody obdržel jak výjimku ze stavební uzávěry, tak územní rozhodnutí. Přitom založení projektu zasahuje do štěrkového lože, kterým podzemní voda protéká a vytvoří tak v proudění vody nepřekročitelnou překážku. Hrozí tedy, že dojde nejen k poškození vodního zdroje, ale také k degradaci vodního díla za miliardu korun.
Žádné požadavky na ochranu podzemní vody přitom město nestanovilo ani samo sobě při projektování Terminálu Smíchov, jehož část také leží v budoucím 2. ochranném pásmu. Jen za samotný projekt k třímiliardové stavbě, který s ochranou podzemní vody nepočítá, přitom má město utratit více než 150 milionů korun. Podobně nemá ochranu podzemní vody ve svém projektu sídlo Správy železnic, které má stát přímo přes ulici naproti pozemků CWI Smíchov. Dvojí metr? Město stavět smí, soukromník nikoli? I tak se na řízení věcí veřejných dívají Piráti.
V některých oblastech odborníci Pirátské strany jistě informacemi a znalostmi disponují. Po zkušenostech z Prahy se však dá pochybovat o tom, že je to management a řízení čehokoli složitějšího, než je kolo. Znalosti v oboru rozvoje území, stavebního práva a legislativy však Pirátům chybí určitě.
O tom, že ve vedení Prahy neví pravá ruka, co dělá levá jsme se při nekonečném vyjednávání s představiteli města přesvědčili opakovaně. „Protože nejsou ochranná pásma vyhlášena, nemůže žádný úřad jejich podobu a případné omezení predikovat,“ uvádí se například v odpovědi na naši interpelaci pirátského primátora Hřiba. V odpovědi na dotaz, proč město neuplatnilo požadavky na ochranu podzemní vody v projektu Zlatý lihovar. Přitom Rada města právě těmito dosud nevyhlášenými ochrannými pásmy argumentovala v březnu, kdy kvůli ochraně podzemní vody odmítla vydat výjimku ze stavební uzávěry projektu CWI Smíchov. Jednou tedy argument využijeme ve prospěch spřáteleného developera a tomu, který nám nejde na ruku, stejným argumentem stavbu znemožníme. Chtěli byste aby podobně rozhodovali pirátští představitelé třeba o vašich zájmech. Pak jim dejte své hlasy v nadcházejících volbách a dočkáte se! Klik a je hotovo!
Řídit stát jako firmu bez dramatických změn včetně změny služebního zákona prostě nelze. Premiér za ANO se o tom přesvědčil a s tímto heslem už v současných volbách neoperuje. Řídit stát jako pirátskou loď, je ale ještě horší nápad. Zkušenost z Prahy by snad mohla být dostatečným ponaučením.
V rozporu se svým programem informační otevřenosti se vedení Pirátské strany nedělí o podstatné informace o této kauze, které mohou mít dopady na tisíce Pražanů a mohou způsobit městské pokladně i státním podnikům škody v řádu stovek milionů korun. Nedělí se o ně nejen s veřejností, ale dokonce ani se svými spolustraníky v rámci Pirátské strany. Majitel CWI Smíchov opakovaně žádal nejen pirátské vedení Prahy, ale i šéfa Pirátské strany Ivana Bartoše, aby o netransparentním chování pirátského primátora Prahy informoval své soukmenovce a zasáhl do principů řízení města, které není s proklamovanými zásadami Pirátů v souladu. Nestalo se však nic, na dopis kritický k vedení Prahy a informace o problémech a možných stomilionových škodách, které přístup pražských pirátů ke kauze vyvolá, jsme se dokonce od Bartoše nedočkali ani odpovědi.
S odvoláním na nezbytnou ochranu vodního zdroje Rada města Prahy pod vedením pirátského primátora na začátku března letošního roku zamítla žádost CWI Smíchov o udělení výjimky ze stavební uzávěry Smíchov Jih. Nutno podotknout, že účelem uzávěry je zachování stávajícího stavu území do doby, než bude budoucí využití a uspořádání tohoto významného transformačního území stanoveno podrobnější územně plánovací dokumentací nebo územně plánovacím podkladem. Nikoli tedy ochrana podzemní vody. Na podrobné dokumentaci k novému územnímu členění rozvojového území se však za 19 let ani nezačalo pracovat a Rada tak proti žádosti ani tím jediným relevantním účelem argumentovat nemohla. Vodní zdroj se tak velmi hodil. Přitom ale jiným stavitelům, kteří své projekty mají ve stejném budoucím 2. ochranném pásmu Rada výjimku dala bez jakýchkoli podmínek. Dnes již přes 60 % plochy území dostalo jednotlivé výjimky, takže samotný důvod uzávěry už dávno pominul.
Kromě čistě protiprávních kroků jsme se za roky jednání s vedením Prahy od Pirátů dočkali také čistě záludného jednání. Pod předchozím vedením metropole se jednání o trojdohodě mezi městem, Dopravním podnikem a naší společností chýlila ke zdárnému konci, zasáhly však volby. Nové vedení metropole navázalo a na jednání v lednu 2019 se zdálo, že dohodě s metropolí ani pod vedením Pirátů nestojí nic v cestě. CWI se vzdá svého nároku na vlastnictví části vodního díla a bude moci stavět. Praha dostane zpět jímací vrty vodního díla a celé zařízení, které má sloužit ochraně metra, tak bude mít pod kontrolou. Nicméně 14 dní na to radní Hlaváček podal návrh na změnu územního plánu č Z2772/00, která všem developerům v okolí zvyšuje koeficienty zastavitelnosti s jedinou výjimkou, a tou jsou naše pozemky, kde jsou koeficienty naopak navrhovány nižší. Nemá to přitom žádnou logiku, protože naše koeficienty dané současným plánem neumožňují nijak dramaticky více nebo výš zastavět náš pozemek. Navíc je třeba si uvědomit, že zhoršení kvality pozemku musí Praha majiteli uhradit. Pirátské vedení Prahy tak chce jen potrestat společnost CWI.
A co to znamená pro Prahu? Pokud snížení koeficientů na našem pozemku prosadí, bude město muset poskytnout za toto znehodnocení pozemku odpovídající finanční náhradu minimálně v řádu stovek milionů korun.
Po nástupu pirátského vedení Prahy se tak slibně rozjeté jednání s vedením Prahy zastavilo. A vedení města pod taktovkou Pirátů začalo CWI Smíchov doslova vydírat. Svědčí o tom v médiích zveřejněná citace radní za STAN Hany Marvanové: Náš návrh je, nechť společnost CWI v rámci vstřícného jednání převede předmětné pozemky na hlavní město. Pak bude moci být velmi rychle vodoprávní řízení a bude možné rozhodnout o ochraně vodního zdroje. Prahu nelze připravit o tak důležitý vodní zdroj. Takže naše společnost se má zdarma vzdát majetku, který právoplatně nabyla a teprve pak se s námi bude město bavit. Svým vyjádřením zde pražská radní slibuje rychlý postup státní správy v případě vyhlášení ochranných pásem v případě, že jim věnujeme pozemky. To je ale samozřejmě v příkrém rozporu se za závazkem nezasahovat do výkonu státní správy. Dá se tomu rozumět i tak, že v případě že nevěnujeme městu zdarma pozemek, nebude konat ani státní správa. Ale kde to potom jsme?
V těch tzv. divokých 90. letech se v Praze říkalo, že za vším je změna územního plánu. Ve prospěch někoho, kdo v zákulisí tlačí své zájmy většinou na úkor majetku města. Ale není to výsada jen těch neustále propíraných 90. let. To docela jasně ukazuje bývalá primátorka Adriana Krnáčové ve své beletrické prvotině Zpupnost napsané na základě reálných zkušeností. A nemyslete si, i za posledními třemi lety právních tahanic o smíchovskou stavební uzávěru je změna územního plánu. Kde tentokrát stojí v pozadí a tlačí své zájmy?
"Soutěží se o hlasy Pražanů. Otevřenost zdá se totiž Piráti jen hlásají, ale v situaci, kdy jsou u moci, mají tedy všechny možnosti ji ve fungování jimi řízených institucí také uplatnit, nestane se nic. Pokud jim to nevyhovuje, pak informace tají stejně, jako jimi kritizovaní političtí předchůdci.
Šéf Pirátů nedávno oznámil, že chce stranu vrátit ke kořenům. Skvělé! Snad to tedy nebude jen to, že na konec předvolební kampaně odloží sako a bude si zase chvíli hrát na drzého enfant terrible české politiky zajímavého hlavně pro mladé, ale snad se skutečně Piráti vrátí ke svým základům – otevřenosti a transparentnosti padni komu padni. A začnou tepat i vlastní neschopné politiky v čele Prahy. V případě podzemního vodního zdroje jde totiž o hodně.
Ochranná pásma, po jejichž vyhlášení dnes volá v podstatě jen naše společnost, zasáhnou obrovskou část Smíchova a veškeré stavební záměry se ochraně vody budou muset přizpůsobit. A je to tak správně. Stejně jako naše společnost do svého dvoumiliardového projektu byla nucena zanést opatření k ochraně vody a stavbu to tak prodraží asi o 100 milionů korun tedy po pět procent, stejně tak musí ke svým projektům v oblasti ochrany vody přistupovat všichni včetně města. A čím dřív se tak stane, tím víc peněz Praha ušetří. V budoucích ochranném pásmu vodního zdroje totiž leží nejen tisíce parcel soukromých, ale také několik významných staveb města a státu, které se připravují bez ohledu na ochranu podzemního vodního zdroje. Projekt Terminálu s ochranou vodního zdroje nepočítá. Bude se tak nejspíše muset přepracovat. Jen za samotný projekt třímiliardové stavby chce Praha utratit 142 milionů korun. Na naši výzvu k zastavení prací na projektu terminálu Pirátské vedení města nereagovalo a utrácí za projektové práce dál. Státní Správa železnic v zadávací dokumentaci k projektu své nové budovy také s ochranou vody nepočítá. Radlická radiála by měla procházet přímo štěrkovým podložím vodního zdroje. Loni dokončená velká rekonstrukce Nádražní ulice za několik stovek milionů korun neodstranila hloubkovou splaškovou kanalizaci v havarijním stavu, byť na to naše společnost města upozornila atd. atd. Náklady, které Praha jednou bude muset za ochranu vody zaplatit, pirátským odkládáním problému do budoucna nezmizí. Pražané je jednou budou muset zaplatit. Čím dřív se tak stane, tím míň to bude stát nás všechny. To vše se děje pod taktovkou Pirátů jen na příkladu jednoho projektu, do kterého vidíme. Ale nejspíše je to jen špička ledovce, protože podle veřejně dostupných informací takto pirátské vedení metropole funguje standardně. To by měl šéf Pirátů řešit, pokud chce oslovit voliče, které tíží neprůhledná politika plná výhod pro spřátelené firmy. Jinak by měl Pirátskou stranu snad raději rozpustit,“ řekl majitel UDI Group do níž spadá CWI Smíchov Radek Menšík
